Krev je tělní tekutina tvořená krevními buňkami, které jsou rozptýleny v plazmě. Krevní buňky vznikají v kostní dřeni a rozlišují se na červené, bílé krvinky a krevní destičky. Plazmu tvoří především voda, ionty a bílkoviny. Krev zajišťuje přívod živin, kyslíku do tkání a odvod oxidu uhličitého a produktů metabolismu, dále přenáší celou řadu látek (hormony, vitaminy, aj.). Uplatňuje se na udržení stálosti vnitřního prostředí, obranyschopnosti a podílí se na udržení tělesné teploty. Většina chorob způsobí změnu ve složení krve.

Krevní obraz je základní vyšetření krve, určuje v ní počet krevních buněk, jejich velikost a další vlastnosti. Vyšetření krevního obrazu zahrnuje následující stanovení:

• počet bílých krvinek (WBC) – buňky, které jsou důležitou součástí imunitního systému organismu
• počet červených krvinek (RBC) – buňky, které přenášejí kyslík v krvi z plic do tkání a oxid uhličitý opačným směrem
• hemoglobin (HGB) – červené krevní barvivo, bílkovina červených krvinek, která váže a přenáší kyslík
• hematokrit (HCT) – procentuální zastoupení červených krvinek v celkovém množství krve
• střední objem červené krvinky (MCV) – průměrná velikost červené krvinky
• průměrná hmotnost hemoglobinu v červené krvince (MCH)
• průměrná koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC)
• distribuční křivka červených krvinek (RDW) – podává přehled o variabilitě ve velikosti červených krvinek
• počet krevních destiček (PLT) – buňky, které jsou důležité při zástavě krvácení
• objem krevních destiček (MPV) – průměrná velikost krevní destičky
• destičkový hematokrit (PCT) – procentuální zastoupení krevních destiček v celkovém množství krve
• distribuční křivka krevních destiček (PDW) – podává přehled o variabilitě ve velikosti krevních destiček

Doplňujícím vyšetřením krevního obrazu je diferenciální rozpočet bílých krvinek, který stanovuje zastoupení jednotlivých podtypů bílých krvinek, ke kterým patří:

• neutrofily – velmi pohyblivé buňky podílející se na obraně proti bakteriální infekci, mají schopnost pohlcovat a likvidovat cizorodý materiál
• tyčky – mladá forma neutrofilů
• bazofily – jejich funkce není zcela jasná, předpokládá se ovlivnění srážení krve v místě zánětu
• eozinofily – buňky uplatňující se při alergii a v obraně proti parazitůmi
• lymfocyty – buňky podílející se na specifické imunitní obraně (T lymfocyty regulují ostatní zúčastněné buňky imunitní reakce a uplatňují se v obraně hlavně proti virům, plísním a nádorovým; B lymfocyty se po setkání s cizorodou látkou mění na plazmatické buňky a tvoří protilátky)
• monocyty – vystupují z krve do tkání nebo tělních dutin, kde se mění v makrofágy, buňky které jsou schopny pohlcovat cizorodý materiál, včetně mikroorganismů

Kdy se vyšetřuje hodnota tohoto parametru

vyšetření krevního obrazu je součástí každého celkového vyšetření, které se provádí:

• v rámci preventivní prohlídky
• v případě onemocnění, ke sledování jeho průběhu a reakce na léčbu
• jako součást předoperační přípravy
• při příznacích chudokrevnosti (snížená výkonnost, slabost, bledost, dušnost, zrychlená srdeční frekvence), pro rozhodování o nutnosti podání krevnítransfúze a sledování jejího efektu
• při podezření na infekci
• při krvácivých stavech

ke zjištění rizika trombotických stavů (tvorba krevních sraženin v cévách)

• při podezření na nádorová onemocnění, sledování nemocí kostní dřeně, krve a jejich reakci na léčbu
• při užívání některých léků

Vyhodnocení výsledků

• do 1 dne

Co se vyšetřuje (vzorek)

• vzorek odebraný ze žíly na paži (vyšetření plné krve)

Fyziologické hodnoty

Na odkazu ZDE

Snížená hladina může indikovat

Snížená hladina bílých krvinek

• při nedostatečné tvorbě v kostní dřeni (sníženém vyplavení bílých krvinek do cirkulace, zvýšené spotřebě/zániku bílých krvinek)
• snížená hladina bílých krvinek je spojena s poruchou imunitní obrany a vyšším výskytem infekčních či nádorových onemocnění

Snížená hladina neutrofilů při

• snížené tvorbě v důsledku poškození kostní dřeně – vrozeném či polékovém (cytostatika, psychofarmaka), ozařováním, při prostoupení kostní dřeně nádorovými buňkami
• změně rozložení neutrofilů – při zvětšení sleziny (zadržování neutrofilů ve slezině), virové infekci, hromaděním neutrofilů v – zánětlivém ložisku
• zvýšeném zániku neutrofilů – u některých autoimunitních onemocněních (výskyt protilátek proti neutrofilům, např. systémový lupus erythematodes), tvorbu protilátek mohou vyvolat i některé léky

Snížená hladina lymfocytů při

• snížené tvorbě lymfocytů v důsledku poškození kostní dřeně, po chemoterapii, ozáření, při léčbě kortikoidy a stavech s nadprodukcí kortizolu
• zvýšeném úniku lymfocytů lymfou u poruchy lymfatické drenáže ve střevě (Whippleova choroba)
• AIDS a přidružených onemocněních, v konečných fázích zhoubných nádorů, u pokročilé Hodgkinovy choroby (zhoubné onemocnění lymfatických uzlin), Wiskottova-Aldrichova syndromu (vrozené onemocnění se sníženými hladinami krevních destiček, ekzémem a zvýšenou náchylností k infekcím – s poklesem T lymfocytů)
• neurologických onemocněních (roztroušená skleróza)

Snížená hladina eozinofilů při

• akutních infekcích, stresových reakcích
• léčbě kortikoidy, po podání adrenalinu

Snížená hladina bazofilů

• zpravidla jen relativní, při zmnožení neutrofilů

Snížená hladina monocytů při

• poškození kostní dřeně, leukémii z vlasatých buněk (zhoubné krevníonemocnění s výskytem abnormálních buněk v krvi, s četnými tenkými výběžky)
• léčbě kortikoidy

Snížená hladina červených krvinek, hemoglobinu, hematokritu (projeví se chudokrevností s poruchou přenosu kyslíku do tkání) při

• nevyvinutí či poškození kostní dřeně se sníženou tvorbou červených krvinek
• chudokrevnosti z nedostatku železa, vitaminu B12, kyseliny listové, při dlouhodobých onemocněních, stavech s destrukcí červených krvinek, krevních ztrátách, při vrozené poruše tvorby hemoglobinu
• selhání ledvin – nedostatečná tvorba erytropoetinu (hormon, který zvyšuje tvorbu červených krvinek v kostní dřeni) v ledvinách; při tvorbě protilátek proti erytropoetinu
• otravě benzenem, užíváním léků (chloramfenikol)
• těhotenství (převládá zvýšení objemu plazmy nad mírným vzestupem krevních buněk)

Snížená hodnota středního objemu červené krvinky (MCV)(u malých červených krvinek – mikrocytů) při

• chudokrevnosti z nedostatku železa, poruchy tvorby hemoglobinu (thalasémie), sideroblastické chudokrevnosti (s přítomností nezralých červených krvinek – sideroblastů v kostní dřeni), chudokrevnosti u dlouhodobých onemocnění
• otravě olovem

Snížená hodnota průměrné hmotnosti (MCH) a koncentrace (MCHC) hemoglobinu v červené krvince

• může být u mikrocytů

Snížená hladina krevních destiček, může vést ke snížené srážlivosti krve, krvácení do vnitřních orgánů) při

• selhání, poškození kostní dřeně s poruchou tvorby krevních destiček – vrozené, polékové, po ozáření, při nádorových onemocnění kostní dřeně (leukémie, lymfomy, metastázy), těžký alkoholismus, nedostatek vitaminu B12, některé infekce (včetně HIV)
• nadměrné spotřebě destiček – u rozsáhlých hemangiomů (nezhoubný nádor z krevních cév), zánětů cév, po chlopenních a cévních náhradách, při diseminované intravaskulární koagulaci (DIC, chorobný stav se vznikem mnohočetných krevních sraženin v drobných cévách mnoha orgánů, dochází k jejich poškození a poté k těžkému krvácení, při spotřebování látek nutných pro srážení krve, včetně krevních destiček; DIC vzniká jako komplikace těžších infekcí, těhotenství, porodu, nádorů, operací, aj.)
• při autoimunitních onemocněních – kdy se tvoří protilátky proti krevním destičkám (např. při systémovém lupus erythematodes)
• trombotické trombocytopenické purpuře – onemocnění s tvorbou krevních sraženin současně na mnoha místech krevního oběhu
• při zvětšení sleziny – vychytává krevnídestičky
• zvýšené destrukci krevních destiček – léky (penicilin, soli zlata, heparin, aj.)
• těhotenství (převládá zvýšení objemu plazmy)

Zvýšená hodnota může indikovat

Zvýšená hladina bílých krvinek

• při zvýšené tvorbě
• urychleném výstupu bílých krvinek z kostní dřeně, přesunu zásob bílých krvinek do cirkulace, sníženém odsunu bílých krvinek z krve do tkání

Zvýšená hladina neutrofilů při

• zrychleném vyplavování neutrofilů do cirkulace – zvýšenou potřebou při zánětu – zejména u těžkých bakteriálních infekcí (těžký zápal plic, sepsi – systémový infekční zánět s rozsevem choroboplodných zárodků z původního místa infekce do jiných orgánů s jejich poškozením), s vyplavováním mladých forem neutrofilních leukocytů (tyčky), dále při nedostatečném okysličení tkání, hypoxii, stresu (bolest, chlad, teplo), po užití některých léků (kortikoidy, adrenalin, lithium)
• sníženém odsunu neutrofilů z cirkulace do tkání (při dlouhodobém užívání kortikoidů)
• zvýšené tvorbě neutrofilů v kostní dřeni – při dlouhodobém zánětu, nádorových metastázách do kostní dřeně, akutní a chronické myeloidní leukemii (zhoubné krevníonemocnění, kdy dochází v kostní dřeni k bujení a hromadění krvinek myeloidní řady – ve které se vyvíjejí monocyty, neutrofily, bazofily, eozinofily, a k jejich vyplavení do krve), jiné stavy s chorobně zvýšenou tvorbou krvinek v kostní dřeni
• dalších stavech – odumření tkání (např. srdeční svaloviny při srdečním záchvatu), zánětlivých onemocnění cév

Zvýšená hladina lymfocytů při

• virové infekci (infekční mononukleóza, cytomegalovirus), také u černého kašle, tuberkulóze, toxoplazmóze
• chronické lymfatické leukémii – vzniká růstem a hromaděním zejména B lymfocytů v kostní dřeni, lymfatických uzlinách, slezině a játrech
• nedostatečnosti kůry nadledvin
• relativním zvýšení lymfocytů při snížení počtu neutrofilů, eosinofilů, basofilů

Zvýšená hladina eozinofilů při

• alergických onemocněních (průduškové astma, senná rýma, kopřivka, aj.)
• infekcích parazity, prvoky
• některých kožních chorobách – ekzém, lupénka
• Hodgkinově chorobě (může být jedním z prvních projevů) a další nádorová onemocnění rozšířená na organismus

Zvýšená hladina bazofilů při

• některých zánětlivých onemocněních (ulcerózní kolitida – zánět tlustého střeva provázený tvorbou vředů, revmatoidní artritida – autoimunitní zánět kloubů)
• léčbě estrogeny (ženskými pohlavními hormony)
• některých nádorových onemocněních, chronické myeloidní leukemii

Zvýšená hladina monocytů při

• infekcích viry, prvoky, parazity, dále při tuberkulóze
• onemocněních pojiva (podpůrné tkáně organismu – vazivo, chrupavka, kost) – systémový lupus erythematodes, revmatoidní artritida
• zánětlivých onemocněních střev (Crohnova choroba, ulcerózní kolitida)
• sarkoidóze – onemocnění řady orgánů s tvorbou granulomů (ložiska v tkáni, v nichž dochází ke shluku buněk imunitního systému reagujících na dosud neznámý podnět) nejčastěji jsou postiženy plíce a nitrohrudní uzliny
• při lymfomech (zhoubné onemocnění vycházející z lymfatické tkáně, především lymfocytů), monocytové leukémii

Zvýšená hladina červených krvinek, hemoglobinu, hematokritu, při

• zmnožení červených krvinek v krvi při zvýšené tvorbě v kostní dřeni
• druhotném zmnožení červených krvinek, při jejich zvýšené tvorbě v kostní dřeni, následkem nedostatku kyslíku v organismu – při srdečních nebo plicních onemocněních, při pobytu ve vysokých nadmořských výškách, kuřáctví (dochází ke zvýšené tvorbě erytropoetinu v ledvinách, který zvyšuje tvorbu krvinek v kostní dřeni)
• nádory produkující erytropoetin (zhoubný nádor ledviny)
• zahuštění krve při ztrátě tekutiny (při průjmu, dehydrataci a popáleninách)

Zvýšená hodnota středního objemu červené krvinky (MCV)(u velkých červených krvinek – makrocytů) při

• chudokrevnosti z nedostatku vitamínu B12, kyseliny listové
• jaterním onemocnění, alkoholismu
• retikulocytóze – zmnožení retikulocytů – mladých forem červených krvinek (jsou větší)

Zvýšená hodnota průměrné hmotnosti hemoglobinu v červené krvince (MCH)
– může být u makrocytů

Zvýšená hodnota průměrné koncentrace hemoglobinu v červené krvince (MCHC)

• zvýšení je limitováno množstvím hemoglobinu, které se může vejít do červené krvinky
• při stavech kdy je hemoglobin nadměrně koncentrován v červené krvince – u dědičné sférocytózy (porucha složení membrány červených krvinek)
• u popálenin

Zvýšená hodnota distribuční šíře červených krvinek (RDW)(znamená smíšenou populaci červených krvinek různé velikosti)

• u chudokrevnosti z nedostatku vitamínu B12 (pro zvýšené množství různě velkých krvinek a jejich různými tvary)
• chudokrevnosti z nedostatku železa
• DIC
• stavy spojené s fragmentací červených krvinek

Zvýšená hladina krevních destiček (nemusí vyvolávat žádné příznaky, může však docházet ke zvýšenému krvácení pro poruchu funkce destiček i zvýšené srážlivosti krve při

• nadměrné tvorbě krevních destiček v kostní dřeni
• nedostatku železa (při dlouhodobých ztrátách krve), po nadměrném krvácení
• při rychlé obměně krvetvorby
• dlouhodobých zánětlivých onemocněních (Crohnova choroba, revmatoidní artritida)
• dlouhodobých infekcích (bakteriální, plísňové, tuberkulóze)
• stavu po odstranění sleziny
• zhoubných nádorových onemocněních (lymfomy, nádor plic)

Zvýšená hodnota středního objemu krevnídestičky (MPV)

• závisí na produkci destiček, mladé jsou větší, než starší

Autor: MUDr. Mgr. Lenka Kotačková (Zdroj: http://www.toplekar.cz/…i-obraz.html)