Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou klouby, kůže, ledviny, mozek, serózní blány (pobřišnice, osrdečník) atd.

V různých formách provází lidstvo už několik stovek let. Postup medicíny je od té doby skoro neuvěřitelný. Lupus sice zůstává i nadále nevyléčitelným onemocněním (věřím, že to není napořád), ale díky poznatkům vědy mohou lékaři pacientům pomoci.

Teprve v letech 1895 až 1903 nabyl lupus formu systémového onemocnění.

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou srdce, klouby, kůže, plíce, cévy, ledviny a centrální nervový systém (CNS).

Laurent-Théodore Biett – švýcarský dermatolog se narodil v roce 1781. Jako dítě se odstěhoval s rodiči do Francie. Studoval v Paříži. Poznal se s Jean Louis Alibertem v nemocnici Saint-Louis.

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou srdce, klouby, kůže, plíce, cévy, ledviny a centrální nervový systém (CNS).

Obrázek člověka s kožními projevy lupusu.

V roce 1963 byla založena Československá revmatologická společnost (ČRS). V jejím čele byl v té době prof. MUDr. František Lenoch, DrSc. Dále to byli doc. MUDr. V. Rejholec, CSc., prof. MUDr. Karel Trnavský, DrSc., prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc., prof. MUDr. Jiří Vencovský, DrSc. V roce 1993 byl předsedou zvolen prof. MUDr. Zbyněk Hrnčíř, DrSc.

Česká revmatologická společnost vydává svůj vlastní časopis „Česká revmatologie“, který vychází 4× ročně.

Základní poznaky o autoimunitě byly získány až v posledních desetiletích 20.století.

Dříve panoval názor Paula Ehrlicha (nositel Nobelovy ceny 1908), že imunitní systém nemůže bojovat proti vlastním buňkám a tkáním.

Za základní pokus v oblasti autoimunity je považován experiment z roku 1937. Při tomto pokusu byla opicím formou injekce vpravena mozková tkáň jiných opic. U těchto pokusných zvířat se vyvinula choroba, kterou výzkumníci označili jako „experimentální alergickou encefalomyelitidu (EAE)“.

I když už dnes nejsou výzkumné ústavy veřejnosti nepřístupné, přesto je pro nás laiky vše, co se za jejich zdmi skrývá, zahaleno rouškou tajemství. Pokusíme se ji alespoň částečně poodhalit v seriálu o výzkumných projektech Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze-Krči.

Více informací ZDE

Na odkazu je i rozhovor s ředitelem Ústavu molekulární genetiky AV ČR s prof.