Každý pacient se sklerodermií by měl být poučen o režimových opatřeních. Nutný je zákaz kouření, práce s vibračními nástroji, organickými rozpouštědly, silikonem a halogenovodíky a pobyt v prašném prostředí s částicemi křemíku.

Medikamentózní léčba

• celková
• lokální

U většiny léků je pozorovatelný vliv jen na kožní problémy. Ovlivnit základní proces se zpravidla nedaří.

Léčebná schémata

• v edématózní fázi choroby se podává Prednison spolu s d-penicilaminem. Při rozsáhlejší aktivní alveolitidě je podáván dlouhodobě Prednison a Cyklofosfamid ve formě intravenózních pulzů po 3–5 týdnech
• při multiorgánovém postižení se nadějnou metodou jeví autologní transplantace kmenových buněk

Další postupy mají pouze symptomatický efekt

• Raynaudův fenomén může zmírnit dlouhodobé podávání pentoxyfylinu, blokátorů kalciových kanálů, inhibitorů angiotenzinkonvertujícího enzymu a antiagregancií.
• lokální léčbu trofických změn obvykle vylepší širokospektrá antibiotika, infuze prostanoidů s následnou hyperbaroxickou terapií.
• poruchy pasáže trávicím traktem, dyspeptické obtíže a gastroezofageální reflux zmírňují antacida, prokinetika a blokátory protonové pumpy.
• k léčbě plicní hypertenze užívají prostanoidy a antagonisté receptorů pro endotelin.
• sklerodermická renální krize se léčí pomocí inhibitorů ACE, často je nutná hemodialyzační léčba. Lokální terapie zahrnuje aplikace mastí s antibiotiky, vitaminem E, pantotenátem, prostředky ke krytí ran a různá emmolientia.
• chirurgická intervence je nutná u nehojících se nekrotických a gangrenózních změn a k vynětí podkožních kalcifikací. Mezi další opatření patří speciální rehabilitační léčba, stomatologická péče, paruky a další pomůcky.

Zdroj: www.solen.cz