Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou klouby, kůže, ledviny, mozek, serózní blány (pobřišnice, osrdečník) atd.

Léčba je závislá na stupni a rozsahu postižení. Používají se léky ze skupin kortikoidů, cytostatik, antimalarik, imunosupresiv.

Poměrně časté jsou dotazy, zda je možné určitý lék možné užívat i během těhotenství. Následující článek informuje o lécích vhodných i nevhodných, o komplikacích které užívání daných léků přináší atd. Upozorňuji, že článek má pouze informativní charakter a informace v něm uváděné se netýkají pouze lupusu!!! Svou situaci konzultujte s lékařem!!! Celý článek najdete ZDE

Těhotenství a léky

Léčiva patří k faktorům, které mohou významně ovlivnit průběh těhotenství a hlavně vývoj nové bytosti, bohužel často negativně. Proto je při jejich předepisování a podávání nutné brát zvláštní zřetel na skutečnost, že pacientka je těhotná.

Nejkritičtějším obdobím pro podávání léků v těhotenství je I. trimestr. Po zbytek těhotenství až do porodu mluvíme o fetálním období, kdy plod roste a jednotlivé orgány, založené v období předešlém, rostou a zrají. Některá léčiva podaná v posledním trimestru mohou nepříznivě ovlivnit průběh porodu nebo způsobit novorozenci zdravotní komplikace. Pokud je nutné použít teratogenní léčiva u ženy v plodném období života, je potřeba nejprve vyloučit případné těhotenství a pacientce doporučit účinnou metodu kontracepce.

Pokud těhotná žena onemocní, zvažuje se výběr léčiva vzhledem k riziku teratogenního poškození a k nezbytnosti léčení onemocnění. Medicína a hlavně lékařská etika upřednostňuje zdraví matky před nenarozeným plodem. Některá léčiva, u nichž byl prokázán teratogenní účinek, však přesto v těhotenství podáváme s tím, že je nutné pečlivě monitorovat vývoj plodu. Chorobu matky je třeba dobře kompenzovat, mnohá onemocnění mají totiž teratogenní účinky, jde zejména o epilepsii, diabetes mellitus, onemocnění štítné žlázy a hyperfenylalaninémii. Z infekčních onemocnění si uveďme hlavně rubeolu (zarděnky) nebo toxoplasmózu (prvoková nákaza přenášená na člověka od zvířat).

Dle rizika rozdělujeme léčiva do několika skupin (rozdělení používané v USA)

A – bez rizika B – známé riziko pro zvířata C – známé riziko pro zvířata i pro lidi, podává se ve vymezených indikacích D – riziko poškození známé, není však jiná, bezpečnější léčba X – nikdy nepodávat, případné podání v těhotenství je indikací k umělému přerušení

!!!V ČR žádné oficiální třídění neexistuje, řídíme se údaji výrobce uvedenými v Souhrnu údajů o přípravku, schváleném Státním ústavem pro kontrolu léčiv. Tyto údaje najdeme např. v databázi AISLP!!!

Látky nepříznivě ovlivňující těhotenství a vývoj plodu

Cytostatika

• jsou látky používané k zastavení nádorového bujení
• zasahují do buněčného cyklu (hlavně u buněk, které se rychle dělí) tzn. buněk nádorových, ale také buněk vyvíjejícího se zárodku a plodu
• proto jsou tkáně plodu velmi citlivé na jejich působení

Imunosupresiva

• mají podozhoubný vliv v těhotenství jako cytostatika
• methotrexát, azathioprin a cyklosporin mají riziko nižší)
• podání těchto léků během těhotenství je kontraindikované, protože vážné narušují vývoj plodu

Antiepileptika

• jsou také prokázanými teratogeny (všechna bez výjimky)
• liší se však velikostí rizika
• nejméně rizikové jsou benzodiazepiny, nejvíce naopak valproát, hydantoiny, karbamazepin a prakticky nepoužívaný trimethadion
• těhotenství je nutné předem naplánovat a předem pacientku stabilizovat léčbou méně rizikovými látkami
• preventivně se podává kyselina listová, která snižuje riziko vzniku vývojových vad

Antihypertenzíva (léky na vysoký krevní tlak)

• hypertenze je v těhotenství poměrně časté onemocnění
• může poškodit zdraví matky, a tím i plodu
• léčba je nutná (nelze použít kterékoliv antihypertenzívum)
• největší riziko představují inhibitory angiotenzinkonvertázy (ACE)
• lékem volby je alfamethyldopa, pro nasycovací léčbu se používá dihydralazin

Kortikosteroidy

• lze užívat i během těhotenství (dávku určí lékař)
• podávání kortikosteroidů ve vysokých dávkách může způsobovat vady srdce, vady kostí

Vitamín A (retinol)

• má také teratogenní účinky
• zejména
• doporučený denní příjem tohoto vitamínu v těhotenství se pohybuje v rozmezí 2 500 až 5 000 IU

Warfarin a jiná perorální antikoagulancia

• může způsobit malformace chrupavek a očí a mentální retardaci
• lékem volby při hrozících trombózách jsou hepariny

Další léky

Pro léčbu bolesti a horečky v I. trimestru používáme nejlépe kyselinu acetylsalicylovou, paracetamol může mít mutagenní účinky. Neléčení horečky je chybou, horečka významně zvyšuje riziko malformací plodu. V období před porodem se nedoporučuje podávat kyselinu acetylsalicylovou ani jiná nesteroidní antiflogistika, neboť komplikují průběh porodu (krvácení, snížení děložních kontrakcí) a mohou zapříčinit předčasné uzavření Botalovy dučeje. Nepřípustnou látkou v těhotenství je chinin. Kodein a jiné opioidy nejsou teratogenní, jejich užívání v těhotenství se však nedoporučuje, dlouhodobější užívání může způsobit závislost plodu a po narození syndrom odnětí návykové látky.

Při bakteriálních infekcích je třeba pečlivě vybrat bezpečné antibiotikum. Za bezpečné se považují peniciliny, cefalosporiny, makrolidy a klindamycin. Relativní riziko představují aminoglykosidy, vankomycin, sulfonamidy, trimethoprim, nitrofurantoin. Za teratogenní antibiotika jsou považovány chloramfenikol, tetracykliny, chinolony, streptomycin.

Pro možnost nepříznivého ovlivnění porodu nebo zdravotního stavu novorozence se některá léčiva nemají podávat ve III. trimestru. Kromě již jmenovaných uveďme ještě beta-blokátory, anxiolytika, hypnotika, barbituráty a jiné návykové látky, dále diuretika, theofyllin, z antibiotik chloramfenikol, kotrimoxazol, rifampicin, nitrofurantoin a jiné.

Některé léky podané ve III. trimestru mohou negativně ovlivnit porod.

Pro farmakoterapii v těhotenství platí dvě zásady

1. Žádný lék v těhotenství nepodáváme, pokud jeho použití není nutné.
2. Nepodání léku v indikovaném případě může znamenat poškození zdraví matky i plodu.

Multivitamíny

Těhotným ženám se často doporučuje užívat multivitamínové preparáty pro zabezpečení dostatečného příjmu nezbytných látek. Vzhledem k bezpečnému obsahu hlavně vitamínů A a D by měly těhotné volit jen přípravky určené právě pro ně (např. Materna, GS-Mamavit, Femibion a jiné). Určitou nevýhodou multivitamínů podávaných v těhotenství, na kterou poukazují hlavně porodníci, je fakt, že se rodí příliš velké děti, což přináší komplikace při porodu.

S těhotenstvím souvisí také kojení. Problematika podávání léků při kojení však svojí rozsáhlostí překračuje rámec tohoto článku.

Zdroj:

http://www.volny.cz/…otenstvi.htm