Základní poznaky o autoimunitě byly získány až v posledních desetiletích 20.století.

Dříve panoval názor Paula Ehrlicha (nositel Nobelovy ceny 1908), že imunitní systém nemůže bojovat proti vlastním buňkám a tkáním.

Za základní pokus v oblasti autoimunity je považován experiment z roku 1937. Při tomto pokusu byla opicím formou injekce vpravena mozková tkáň jiných opic. U těchto pokusných zvířat se vyvinula choroba, kterou výzkumníci označili jako „experimentální alergickou encefalomyelitidu (EAE)“. Alergická byla nazvána právě kvůli názoru Paula Ehrlicha. Proto nepoužili termín „autoimunitní“.

V té době vědci nedokázali určit protilátky, které při nemoci vznikaly. Nepředpokládali ani, že by se autoimunitní choroby mohly účastnit autoreaktivní T-lymfocyty. To bylo zjištěno až za cca 5O let.

Lupus je chronické autoimunitní onemocnění, které postihuje nejrůznější části lidského těla. Nejčastěji to jsou klouby, kůže, ledviny, mozek, serózní blány (pobřišnice, osrdečník) atd.

Zdroj: Ferenčík, Rovenský – Imunitní systém