10.7.2011

Nechala jsem si poslat knížku Jany Vaňkové – Chronický únavový syndrom aneb život na okraji společnosti. Je to zvláštní pocit číst příběh někoho jiného. Otevřela jsem knížku a zamrazilo mě. Je to jako kdyby člověk prožíval znovu „to svoje“…ale není to tak. Píše to někdo jiný, jen ty příběhy si jsou hodně podobné. Nedůvěra lékaře v pacientovy obtíže…simulant…to je jen stres…zkus něco dělat, bude ti líp… Mohla bych napsat desatero blbých rad!